Jak může znát křestní jméno jedné ženy celý město, když ona ho nikdy nevyřkla z úst? Odpověď je prostá…
Opisovačka dostala část města, kde obvykle nepracuje, neboť si její kolegyně si vzala dovolenou. Konečně našla dům, kde měla začít. Zazvoní, a otevřel jí muž. ,,Dobrý den, mohla bych si opsat vodoměr?“ zeptala se ,, Ale zajisté a kde je paní Dana“ opisovačku věta zaskočí. ,, Vzala si dovolenou“ odpoví nepřítomně. Jak to že zná její jméno? Možná nějaká dobrá známost, pomyslí si. ,,Ach tak“ přikývne. Muž jí zavede do sklepa, aby si ofotila vodoměr.
Zazvoní u dalšího domu. Po obvyklé frázi, se hra opět opakuje. Začíná jí to být podivné. Jenže po obejití asi čtyřiceti domu se ji lidé neustále vyptávají ,, Kde je paní Dana“ tohle už není normální. Obvykle lidé používají frázi ,,Kde je ta paní co tu chodí anebo kde je paní opisovačka“ Ale tohle? But jsou ti lidé jasnovidci či se kolegyně v každém domě představí, jinak si to neumí vysvětlit. Za několik dnů již ono jméno nemůže ani slyšet v hlavě jí hučí jak ve včelím úlu a proklíná kolegyni.
Ze zamyšlení jí však vytrhne, velmi zajímavá nabídka práce stojí na něm: Hledáme novou pracovní sílu do zdejší kavárny podmínka příjemný vzhled. Opisovačka vytřeští oči, to snad už nemůže být pravda. Vždyť tohle je diskriminace bijící přímo do očí. Nevzhledné ženy či přímo ošklivé máte smůlu, neboť vás Bůh neobdařil vzhledem top modelky. Pohled jí sklouzne na další inzerát 1+1 nájem za 3500. Což se zdá velmi výhodné až na malý detail, že koupelnu se záchodem se sdílí z vedlejšího bytu, v dnešní době dost netypické. Ale pokud zrovna nemáte peněz nazbyt, proč ne. Opisovačka odchází od inzerátu a nevěřícně kroutí hlavou.
Za pár dnů se jí naskytne příležitost objasnit onu záhadu, neboť se domluví s Danou na kávu ,, Prosím tebe ty si tykáš s celým městem?“ ,,Proč?“ ,,Nedávno jsem opisovala tvojí část města a neslyším nic jejího než tvé jméno“ kolegyně se jen uculuje,, Víš, když dávám objednávky tak se podepisuji celým jménem, ty snad ne? ,,Ne “ ,,A jak “ vyzvídá kolegyně ,,Pouze V“
